vernisáž
vernissage
Již po jedenácté se v květnu 2009 v Brně schází studenti vysokých škol na mezinárodní výtvarné soutěži FENOMÉN KNIHA. Soutěž pořádá Katedra výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity. Výstava soutěžních prací se stala malým svátkem mladých výtvarníků. Pro diváky je zároveň i ukázkou toho, jak dnes mladá generace umělecky vnímá a komunikuje jev, který jsme byli zvyklí vidět jako papírový předmět, přinášející sumu tištěných slov a vět určených pro zábavu i poučení. Jakkoli jsou proměny knihy v uměleckém chápání stále překvapivé a originální, tradiční jádro naší představy o knize zůstává zachováno. Spíš se nad vystavenými artefakty čím dál víc musím tázat, jak je to se slovy, která mají přinášet. Nestává se ze slova ohrožený druh?
Když jsme před sto lety chodili do školy, běžně se říkávalo "Co je psáno – to je dáno". Napsanému slovu se bezvýhradně věřilo. Bývaly doby kdy pro slova a jejich rozšiřování, tedy pro upřímný výraz pravdivého poznání, které přinášela, bývali lidé ochotni trpět až na hranici života a smrti. A co my dnešní? Věříme napsanému stále tak bezmezně? Jsou dnešní slova hodna naší zápalné oběti? Jak se v pohnutých zákrutech dvacátého století slova přepírala, jak se stávala zástěrkami manipulací, nálepkami podvodných ideologií a propagandistických lží, přestalo se neustále převlékanému slovu věřit. Víra ve slovo mluvené i psané byla otřesena. Věda tedy začala hledat vzorec, kód, gesto, znak nebo piktogram, který věrohodně a nezkresleně předá poselství i se svou pravdivostí. Stručně a jasně. Bit čili dvojková číslice – jen nuly a jedničky. ATP čili adenosintrifosfát, základ živé hmoty. E = mc2, zákon zachování energie. DNK. TGM. Nebo také: KVV PdF MU. Genom. Šoa. INRI. www.
Však nejen slova – i gesta se zjednodušují. Když jsme před sto lety chodili do školy, hlásili jsme se o slovo dvěma zdviženými prsty. A stejným gestem se na slovo i přísahalo. Dnes se hlásí do diskuse jen vystrčeným prostředníkem – a vlastně je ten prst výrazem neochoty diskutovat. Taková je devalvace slova – už i na urážku je ho někomu málo.
Aby se lidé vůbec domluvili, musí do komunikační hry-nehry mezi nimi vstupovat prostředníci, mediátoři, tlumočníci a překladatelé. Myslím si, že dosud stále nedoceněná profese budoucnosti je profese překladatelská. I zkratky, znaky a značky či vzorce se v mezikulturní komunikaci musí překládat. Ale jsou tu pak ještě umělci.
Neslovesní umělci hledají výrazové prostředky, kterými by své poselství o poznání a prožívání tohoto světa mohli sdělovat bez překladatelů, tedy nezávisle na devalvovaném slově. Pocity, které jako diváci při rozhovoru s uměleckým dílem zažíváme, jsou to nejopravdovější, nejupřímnější hnutí – protože je to jen a jen naše, individuální, niterná cesta k poselství autora. A nějakým vnitřním smyslem dříve či později poznáme, myslel-li to s námi umělec upřímně a můžeme-li mu věřit. Protože poselství dobrého uměleckého díla, se slovy i beze slov, poselství dobrého umění je svědectvím o ochotě trpět až na hranici života. A krásné knihy mají šanci stát se prostředníky a šiřiteli takových poselství mezi námi.
Zbyněk Fišer
In May 2009, an international competition for university art students "Phenomenon: The Book", was held for the eleventh time. The competition is organized annually by the Department of Art with Faculty of Education of the Masaryk University in Brno. The exhibition of artefacts brought into the competition has become a festival of young artists showing the visitors how today’s young generation perceives and communicates a phenomenon we were used to identify as an object made of paper containing an amount of printed words and sentences meant for entertainment and bearing knowledge. Artistic transformations of a book are ever so surprising. Looking at the exhibits a question arises – what has become of words books should convey? Hasn’t a word become an endangered species?
A hundred years ago, it used to be said: "the written word remains". The written word was unconditionally believed in. There were times when people would put their lives at stake for words and their spread. That is for an earnest expression of true knowledge words bore. What about today? Do we still so faithfully believe in what is written? Are words still worth of a burning sacrifice? Over the troubled periods of the twentieth century words have been many times abused, misused for manipulation, fraudulent ideologies and propagandistic lies. They have lost their credit and people have ceased to believe in them. The faith has been shaken. Science then began to search for a formula, code, gesture, symbol or a pictograph, that would honestly and veraciously pass on a truthful message. Briefly and clearly. Bit - a binary figure, solely zero and one. ATP - adenosine triphosphate, the base of living substance. E = mc2, mass – energy equivalence. DNA. TGM. Or also: KVV Pdf MU (Department of Art, Faculty of Education, Masaryk University). Genome. Shoah. INRI. www.
But not only words, even gestures have become simplified. A hundred years ago, pupils have asked for word with two raised fingers. With the same gesture people swore on word. Today people take the floor in discussion by just raising their middle finger – the finger actually showing an unwillingness to negotiate. Such is the depreciation of a word. For some it is not even worth using for offence.
To make people understand each other, the communication game must employ mediators, interpreters and translators. I think that the still underestimated profession of the future is that of a translator. Even abbreviations, signs and formulae need to be translated in between cultures. However, there are still artists.
Nonverbal artists search for means of expression to express their message of knowledge and experience of this world without the need for translation. The feelings we experience over a piece of art is the most truthful and sincere affection, being it a purely our own individual and inner way of understanding the author‘s message. And it is some kind of our inner sense that tells us whether the artist was honest with himself and whether we can believe him. The message of a true piece of art is a testimony of the willingness to put one’s life at stake. And beautiful books have the chance to become mediators and bearers of such messages among us.
Zbyněk Fišer
Katedra výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity vyhlašuje pod záštitou děkana PdF MU doc. RNDr. Josefa Trny, CSc.
12. ročník soutěže
jíž se mohou účastnit studenti vysokých škol univerzitního typu.
Na vyhlášené téma budou přijímány práce vytvořené v technikách:
typografie, objektová tvorba, fotografie, počítačová grafika, videoart, volné výtvarné řešení aj. bez omezení materiálu a způsobu zpracování.
Přijaté práce budou hodnoceny v kategoriích:
a) knižní typografie (práce s textem, písmem, ilustrací)
b) kniha – objekt
c) volná tvorba (počítačová grafika, videoart, fotografie atp.)
Práce musí být předloženy do konce dubna 2010 na adresu:
Vybrané práce budou vystaveny v Galerii Trojka v Domě pánů z Kunštátu
Department of Art with Faculty of Education of Masaryk University at Brno, Czech Republic,
under the patronage of dean Assoc. Prof. RNDr. Josef Trna, CSc.
advertises the 12th Annual Contest
Every student of any university level school is invited to take part in.
Following works on the stated theme will be accepted:
typographics, plastic objects, photographs, computer graphics, free artistic designs, videoarts etc. In general, no limits concerning material and its treating have been appointed.
Works will be appraised within following categories:
a) The book typography (works with text and artwork)
b) The book as an object
c) Free creation (computer graphics, photographs, videoarts etc.)
Works should be delivered till the end of April 2010 to:
Selected works will be exhibited in a prestigious art gallery at Brno.